Za bývalého (socialistického) režimu vznikala mezi lidmi celá řada aktivit, které měly čelit negativním projevům politického zřízení, žít „po svém“ a obcházet byrokratický aparát. Nelze samozřejmě tvrdit, že byl socialismus vyloženě zhoubný, měl i své dobré stránky, kupříkladu vycházel vstříc sběratelům a podporoval aktivní využívání volného času ve formě různých zájmových kroužků. Již tehdy se rodila i početná skupina nadšenců, co doma nebo v klubovnách budovali vlakové tratě zmenšené v přesném měřítku, nejčastěji označovaném jako H0, TT a N.

Tato záliba pokračuje dodnes, kupříkladu za částku kolem dvaceti tisíc korun již pořídíte velmi pěkné kolejiště o ploše dvou až tří čtverečních metrů. Nadšenci tohoto kultu zábavy vás přesvědčí o tom, že mít takové vláčky doma, je něco jako akvárium, ovšem o akvárium se musíte starat, měnit vodu, dodávat CO2, mikroprvky a dusičnany rostlinám, zatímco s vláčky je to mnohem snazší.

Veďme k pozitivnímu vztahu k vláčkům malé děti

Děti milují jízdu vlakem, zvláště jde-li o pěknou krajinu a výhled z okna, například na tekoucí řeku, pole a lesy. Něco takového můžete dětem nabídnout například u Posázavského pacifiku z Čerčan do Světlé nad Sázavou.

Nejmenším dětem můžete pořídit omalovánky a tematické hračky, např. mašinku Tomáš, tradiční dětskou hračku, která navazuje na knižní tvorbu reverenda Awdryho, vydanou krátce po druhé světové válce.

Mašinka Tomáš svým typickým vzhledem, obličejem na přední části kotle parní lokomotivy, je dokonce k vidění plně funkční, v „životní velikosti“ ve Velké Británii, její vzhled plně odpovídá filmovému zpracování podle knižní předlohy, kterou vysílají některé televizní kanály již od roku 1984 prakticky dodnes.

Lokomotiva Tomáš Mašinka Tomáš je vhodná i pro nejmenší děti, všechny komponenty se vyrábí ze zdravotně nezávadného materiálu a kromě vláčků jsou v nabídce i knížky, tašky a batůžky, kartáčky na zuby, odznaky, peněženky a dokonce i oblečení, polštářky a povlečení.